Ohlédnutí za Mezinárodním hrnkovým sympóziem 2001  
 
Kapitoly z dějin méně známé barokní sklárny Rollhütte v Lužických horách

Dosud nejstarší doklady o výrobě skla v Lužických horách lze zařadit podle posledních prospekčních výzkumů do doby kolem poloviny 13. století. Středověkých sklářských hutí je v tomto prostoru, v navazujícím Zittauer Gebirge a přilehlé Děčínské vrchovině, doloženo již poměrně hodně. Jak dokládá studium příslušné problematiky, jejich zřizovateli či podporovateli byli majitelé rozsáhlého území Ronovci.


 
 

Na tyto středověké sklářské hutě navázaly svou činností v době renesance a následného baroka další sklářské hutě. Ve Falknově (dnešní Kytlice), na Cvikovsku v Krompachu, v osadě Hamr u Naděje a nedaleko severozápadně od ní, v sousední Juliovce, také v Mistrovicích u Kamenického Šenova, v Okrouhlé sousedící s Novým Borem, v lese Groß Seifert u Polevska a jako poslední vznikla v roce 1750 sklárna Nová Huť severně od obce Svor. Z nejznámějších a dosud pracujících je sklárna v Horní Chřibské.

Z méně známých tehdejších skláren na panství Kinských je sklárna Rollhütte, někdy též zvaná Rollerhütte. Ve staré regionální literatuře jsou o ní následující údaje. První zmínky o ní jsou údajně ze 16. století, kdy je nazvaná Rollhütte am Tannenberg. Jiná zpráva praví, že roku 1680 založil obchodník se sklem Jan Kašpar Kittel z Polevska sklářskou huť v lesích u Jiřetína pod Jedlovou zvanou Rollhütte.

Z písemných pramenů je doloženo její nové postavení roku 1724 (snad na novém místě či na místě stržené staré hutě) na jižním svahu Jedlové při Jedlovských rybnících obchodníkem sklem a nákladníkem Kittelem. V písemných pramenech a staré vlastivědné literatuře se o ní píše jako o Thanberger Glasshütte, Thanneberger Glashütte, officina vitraria Tannbergensi.Její provoz byl ukončen úmyslným či náhodným požárem v roce 1739.

Písemné prameny dokládají, že zde pracovali jak skláři ze severních Čech (Polevsko, Horní Chřibská), tak i z německé strany Krušných hor (Heidelbach), ze Šumavy (Javorná Vimperk), či z Bavorska (Zwiesel).

Na základě povrchových sběrů hmotných pramenů můžeme doložit alespoň část sortimentu vyráběného v této sklárně, neboť písemné prameny nám toho asi již mnoho neřeknou. Huť vyráběla holby, lahve, lahvičky na rosolku zvané prysky, pohárky s hutně tvarovanou nohou, číšky, nápojové předměty zvířecích tvarů, konvičky, stojánky na koření s miskami tvaru mušliček, různé díly k osvětlovadlům a lustrům, ploché tabulové sklo a další nepoznané předměty.

Sklo bylo tvarováno a dekorováno různými hutními technikami - foukáním do keramických forem, předtvarováním do předforem zv. optišky, opřádáním skleněnou nití a někdy jejím radýlkováním, obalováním barevnou skleněnou drtí, zatavováním zlatého rubínu, střiháním a tvarováním pinzetami s reliéfním dekorem, mačkáním do kleští. Mačkání kleštěmi dokládá menší soubor různorodých lustrových ověsů a rozet. Výroba těchto ověsových lustrů a osvětlovadel je doložena v Čechách již v polovině dvacátých let 18. století.

Spolu s čirým křišťálovým sklem tato sklárna vyráběla sklo zelené pro venkovské trhy, světle a tmavě modré sklo, módní bílé sklo zvané mléčné, nahrazující drahý porcelán. Spolu s těmito barvami se zde vyrábělo sklo medově a citrónově žluté, azurově zelené a také vzácné a požadované červené sklo zvané zlatý rubín, dosud připisované jen jihočeským sklárnám.

Výrobky se zde přímo na huti zušlechťovaly malbou pestrými emailovými barvami, broušením a leštěním, rytím i ručováním, případně kombinacemi těchto studených technik. Malba byla shodná s malbou pro lidové trhy, tak jako v celých Čechách (např. Jizerské a Orlické hory, Vysočina, Šumava) a za jejich hranicemi (Bavorsko, Sasko). Malovalo se na prysky, kónické číšky, pravděpodobně okenní terče a neurčené předměty. Na prysky a číšky se prováděly malbou stylizované mužské a ženské postavy, milostné motivy holubiček, doplněné vegetabilními a ornamentálními motivy vlnovek, spirál a pod. Na protilehlé straně bývaly často texty. Vedle těchto lidových námětů je doložena i malba náročných zvířecích námětů s motivy z bajek, ale i výrobky určené pro konkrétní zahraniční trhy. Výroba pro Španělsko a jeho kolonie na jihoamerickém kontinentě k poctě tehdejších španělských králů je dokumentována opět jen ve zlomcích.

Rytina, z části klouzavá, byla opět rustikální, určená pro lidové vrstvy v českých zemích i v cizině. Opět to byly stylizované rostlinné motivy, vázy, doplňované různými ornamenty. Z figurálních je doloženo torzo postavy muže v klobouku s andílky, ze zvířecích to jsou obvyklí drobní ptáčci. Broušení je dokumentováno mělkými čočkami, perfektně vyleštěnými, oválky a hvězdicemi. Na některých výrobcích byly tyto techniky kombinovány.

Tehdejší technologii výroby skla a jeho zpracování nám dokládají zlomky různě velkých pánviček a pánví. K tvarování a hutnímu dekorování používali skláři keramické rotační formy a předformy (optišky). K chlazení výrobků v chladicí peci používali keramické tzv. hrnce.

Tuto sklárnu řadíme k významným severočeským sklářským hutím své doby, rovné řadě skláren jihočeských. Svou produkci vyvážela do mnoha zemí, jak je doloženo byť dosud jen sporadickými archeologickými nálezy. Kittelové, provozovatelé této sklárny, byli velmi schopnými sklářskými podnikateli a obchodníky. Patřili k významným osobnostem severočeského sklářství a svými schopnostmi a produkcí na několika sklářských hutích, a také svým rozsáhlým obchodem s českým sklem, přispěli k věhlasu českého barokního skla nejen doma, ale i v cizině.


(pozn. red.: Výstava v Okresním muzeu v Děčíně věnovaná činnosti barokní sklárny Rollhüte potrvá do konce tohoto roku)


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

číška z mléčného skla s emailovou malbou erbu Kastilie-Leon a textem, Severní Čechy kolem pol. 18. stol.
z publikace Royal Glass Factory, La Granja-Spain, katalog výstavy, Strasbourg 1991

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

číše na noze z křišťálového skla s broušeným a rytým dekorem, oblast Lužických hor, začátek 18. stol.
ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

erb Kinských, majitelů panství, na jehož území stála sklárna Rollhütte

 

 
   

Copyright © 2001-2003 Polyconsult, s.r.o., Všechna práva vyhrazena.