Ohlédnutí za Mezinárodním hrnkovým sympóziem 2001  
 
Ke genealogii sklářského rodu Blažků. 1.
Vladimír Dufek, Michal Gelnar - Sklo, doba, lidé - vydání 19/2006

Jedním z možných přístupů k vytvoření genealogie sklářského rodu Blažků je dešifrovat dopis, který napsal o svých modelech Leopold Blaschka (1822-95) roku 1889 Mary Lee Ware, žačce George Lincolna Goodalea, profesora Harvardské University, a sponzorce projektu tamního botanického muzea.


 
 

Many people think that we have some secret apparatus by which we can squeeze glass suddenly into these forms, but it is not so. We have tact. (Mnozí lidé si myslí, že máme nějaký tajný přístroj, kterým můžeme naráz vytvarovat sklo do těchto tvarů, ale není tomu tak. Máme zručnost.) The only way to become a glass modeler of skill, I have often said to people, is to get a good great-grandfather who loved glass; then he is to have a son with like tastes; he is your grandfather. He in turn will have a son who must, as your father, be passionately fond of glass. You as his son can then try your hand, and it is your own fault if you do not succed. But, if you do not have such ancestor, it is not your fault. My grandfather was the most widely known glassworker in Bohemia. (Jedinou cestou stát se zkušeným sklářským modelářem, jak jsem často odpovídal lidem, je mít vhodného pradědečka, který měl lásku ke sklu; ten pak musel mít syna s podobným vkusem; ten je vaším dědečkem. Ten má opět syna, který jako váš otec musí být vášnivým milovníkem skla. Vy jako jeho syn pak se pak můžete snažit vycvičit své ruce a je vaší chybou, když to nezvládnete. Není vaší chybou, nemáte-li takové předky. Můj děd byl nejznámějším sklářem v Čechách).

Nyní postačí dosadit správná jména těchto předků:

a) Dědečkem Leopolda a tedy pradědem jeho syna Rudolfa (1857-1939), byl Hans Josef Blaschke, který se narodil 20.2.1729 Wenzelovi a Rosině Blaschkeovým v části městečka Hodcowicz (spojené s německou osadou Libenow již v roce 1376) zvané Teschen. Tato část byla patrně po postavení kaple sv. Antonína roku 1879 přejmenována na Antonínov, což by vysvětlovalo zmínky o původu Blažků z Antonínova, známého sklářského střediska v Jizerských horách, založeného hrabětem des Fours spolu s okolními vesnicemi Albrechtice, Mariánská hora, Kristiánov, Maxov, Josefův důl aj., vždy podle křestních jmen jeho příbuzných.

b) Povolání Hanse Josefa je uváděno negotiator lapillione, tedy obchodník s kamínky, jak se tehdy označovaly imitace drahých kamenů, vyráběné ze skla. Oženil se 17.11.1754 v Hodkovicích s Annou Marií Thomas (narozenou 21.10. 1734 tamtéž) a měl s ní tři syny a dceru. Téhož roku proběhlo první sčítání lidu v českých zemích po dvou neúspěšných slezských válkách 1740 a 1744. Většina z 3 milionů připadla na Čechy  –  přes 2 miliony. Roku 1756 pak vypukla třetí pruská válka, zvaná též sedmiletá.

c) První syn Ferdinand se narodil v části zvané Radewitz 21.10.1760 a byl zapsán na farním úřadě v Hodkovicích příštího dne, 22.10.1760 (příslušnost k panství Rohosetz). Předpokládá se o něm, že byl zaměstnán v blízké sklárně rodiny Ungerů, kde zůstal po velkém požáru Hodkovic r.1806 jako jediný sklář spolu s Antonínem Ungerem. Dva roky poté předčasně zemřel.

d) Rok narození druhého syna Josefa, otce Leopolda, lze odvodit z data jeho úmrtí 1852 ve věku 83 let. Zápisy matriky jsou neúplné, neboť kolem hledaného roku 1769, doznívaly boje manufakturních sklářských dělníků za zlepšení pracovních podmínek poté, co byla krajina zdevastována v průběhu sedmileté války 1756-63. Josef se nepodílel na vedení firmy Blaschka & Co., založené roku 1806, ani pozdější Blaschka & Söhne, jíž vedli jeho bratři Ferdinand a Johann (jehož syn založil textilní větev), neboť odešel z Hodkovic. Není zcela jasné, zda do Českého Dubu, nebo České Lípy.

e) Dcera Hanse Josefa Anna Marie se narodila v roce 1771, kdy po řadě neúspěšných selských protirobotních bouří a katastrofální neúrodě zemřelo v Čechách asi půl milionu lidí. Provdala se 27.7.1795 za malíře skla Joachima Ungera, který se za ní přestěhoval do Hodkovic z blízkého Jablonce. Jejich syn Ferdinand Xaver (3.11.1796-26.3.1849) se stal v Hodkovicích pokračovatelem tradice Hanse Josefa Blaschky a byl po dvě generace vedoucí silou sklářského podnikání.

f) V době narození Anny Marie měly Hodkovice 231 domů a 1200 obyvatel, avšak vojenská tažení za napoleonských válek v roce 1813 přinesla opět rozvrat a k úspěšné obnově Hodkovic došlo až v období 1838-1850, kdy se dostaly do vlastnictví Rohanů. V období 1850-68 patřily pod soudní okres Český Dub (1858 byl zahájen železniční provoz, 1864 došlo k plynovému osvětlení města) a od roku 1869 připadly politickému okresu Liberec.

g) Třetí syn Hanse Josefa Johann (24.6.1776-1819) vedl firmu po smrti bratra 1808 a otce 1812. V té době došlo ke zmíněnému úzkému propojení kapitálu s rodinou Ungerů. Byl využit k založení továrny na zpracování vlny v roce 1836 v čele se synem Johanna Blaschky Konrádem (1810-1900). Rod se rozdělil na sklářskou a textilní větev, jíž se týká další část našich poznámek o genealogii Blažků.

Druhým slavným vnukem skláře Hanse Josefa Blaschky je podle dosavadního šetření Leopold Blaschka (1822-95), který se svým synem Rudolfem (1857-1939) proslavil české sklářství uměleckými modely mořských bezobratlých živočichů a rostlin (1). Ve dnech 28.-30.9.2006 se na jejich počest koná první světový Blaschka-Congress v irském Dublinu www.ucd.ie/blaschka/. Na jedné z „putovních evropských výstav“, navazujících na sebe v posledních 10ti letech, bylo průčelí výstavní síně vyzdobeno latinským a anglickým nápisem:

SOLLERTIAE ATQUE SCIENTIAE LEOPOLDI ET RUDOLPHI BLASCHKARUM DEBENTUR HI FLORES

These flowers are due to the skill and knowledge of L. and R. Blaschkas.

Pravidelně se v různých článcích opakuje i konstatování, že jejich úrovně uměleckého zpracování modelů se zatím nepodařilo nikomu dosáhnout.

(1) M. Gelnar, V. Dufek, Keramický zpravodaj 22, 2006, č.1, 47-8, č.2, 9-13, č.3, 12-15.
















 


 

 

 

Rudolf Blaschka (1857-1939)

 

 

 
   

Copyright © 2001-2003 Polyconsult, s.r.o., Všechna práva vyhrazena.