Ohlédnutí za Mezinárodním hrnkovým sympóziem 2001  
 
Sklářský král Jizerských hor Josef Riedel (1816-1894)

Dne 19. září 1816 se v rodině malíře skla a majitele hejnického hokynářství Josefa Riedela st. narodil stejnojmenný syn, ve druhé polovině 19. století bez nadsázky jeden z nejmocnějších sklářských podnikatelů podunajské monarchie. Současníci jej obdivně nazývali sklářským králem Jizerských hor, jmenovali čestným občanem Lučan nad Nisou a Františkových Lázní, císař dekoroval rytířským křížem Řádu Františka Josefa I. a papež Řádem Svatého Kříže. Josef Riedel byl též dopisujícím členem liberecké Obchodní a živnostenské komory a čestným kurátorem tamního uměleckoprůmyslového muzea, členem tanvaldského výboru Okresního zastupitelstva či desítek jizerskohorských spolků.


 
 

V roce 1830 vstoupil Josef Riedel do služeb svého strýce Franze Riedela, huťmistra z Nové Louky, Antonínova a Jizerky. Nejdříve pracoval v Antonínově a po čtyřech letech byl přeložen na Jizerku. Roku 1842 se ambiciózní mladý muž oženil s dcerou svého chlebodárce, vlastní sestřenicí Annou Riedelovou. Osud tomu chtěl, že Franz Riedel zemřel bez mužského potomka, a tak se po jeho smrti stala Anna univerzální dědičkou. Přešel na ni též nájem antonínovské hutě, kam se i s manželem přestěhovala.

O faktické vedení firmy se staral Josef Riedel a v podnikání se mu dařilo. Není proto divu, že se rozhodl expandovat. V roce 1849 koupil ze svých soukromých finančních prostředků od Ignaze Friedricha teprve před dvěma lety postavenou sklárnu v Polubném. Poloha hutě byla ideální, protože stála na tzv. Krkonošské silnici, která na přelomu čtyřicátých a padesátých let 19. století konečně spojila Jizerské hory se světem. Riedel za ni svému zákazníkovi a dlužníkovi Friedrichovi, jenž se nadále chtěl věnovat pouze textilnímu podnikání, vyplatil více než 20 000 zlatých. Do provozu však byla sklárna uvedena až po dokončení přestavby v průběhu padesátých let 19. století.

Když v roce 1855 Anna zemřela, zanechala po sobě tři syny - Huga (1848-1883), Wilhelma (1849-1929) a Ottu (1854-1901) a dceru Marii. Tři roky poté se Josef Riedel s dětmi přestěhoval do Polubného, z nějž v průběhu několika let učinil centrum svého impéria. Zde se též roku 1859 podruhé oženil, tentokrát s Johannou Neuwingerovou, dcerou hlavního lesníka Clam-Gallasovského panství (stála na něm sklárna na Jizerce). Z jejich sňatku vzešly dvě děti - syn Josef ml. (1862-1924) a dcera Rosa.

Již v roce 1858 se Josef Riedel začal vedle sklářského podnikání věnovat též textilu, když začal stavět přádelnu bavlny v Kořenově. Šedesátá léta pak s sebou přinesla velkou bižuterní konjunkturu, již Riedel bezezbytku využil. Příklady? V roce 1866 postavil novou sklárnu v Kořenově a rok poté vyrostla druhá huť na Jizerce. Další hutě v Jizerských horách sklářský král postavil nebo získal v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let - Dolní Maxov (1879), Nová Ves (1879), Příchovice I. (1880) a Příchovice II. (1886). Roku 1883 na Příchovicích vystavěl slévárnu bronzu (nejen výroba forem a nářadí, ale i montáží) a pět let poté továrnu na výrobu perliček.

Josef Riedel byl též velkým pozemkovým vlastníkem - k roku 1882 mu v Polubném a okolí patřilo přes 200 lokalit. Již od roku 1877 byli společníky firmy jeho tři synové z prvního manželství. Aktivně se Josef Riedel na řízení podniku podílel až do poloviny osmdesátých let, kdy ustoupil do pozadí. V čele firmy jej nahradil syn Wilhlem.

Josef Riedel zemřel v Polubném po krátké nemoci dne 24. dubna 1894 v půl osmé ráno. Tři dny poté se konal pohřeb a jeho tělo bylo za účasti stovek přihlížejících slavnostně uloženo do rodinné hrobky v Desné. Ve své závěti sklářský král nezapomněl ani své zaměstnance, ani na chudé a nemocné. Odkázal jim přes 100 000 zlatých.


























Portrét Josefa Riedela, kolem 1886
grafický list
sbírka MSB v Jablonci nad Nisou


























Váza, kolem 1890
firma Josef Riedel Polubný
aventurinové broušené a zlacené sklo
sbírka MSB v Jablonci nad Nisou

 

 
   

Copyright © 2001-2003 Polyconsult, s.r.o., Všechna práva vyhrazena.